TOP 10 míst k navštívení v Severní Makedonii
Chystáte se do Makedonie, ale nemáte zatím žádný plán nebo prostě nejste ten typ na cestování podle itineráře?
V tomto článku jsem sepsala top místa k vidění v Severní Makedonii. Díky její poloze se tam dostanete přes několik dalších zajímavých zemí Balkánu (podle cestujete autem), takže ideální je zastavit během dlouhé cesty z ČR ještě jinde (např. Bosna, Albánie i Černá Hora je taky super!)
1) Ohrid + Ohridské jezero

Město Ohrid se rozkládá se na břehu Ohridského jezera mezi horami vysokými až 2 800 m n. m , samotné město leží ve výšce 700 m.n.m. Město s rozsáhlou historií a dědictvím bylo v roce 1980 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Často se mu přezdívá "Jeruzalém Balkánu" – kdysi se zde totiž nacházelo 365 kostelů, každý pro jeden den v roce. V celé Makedonii je nyní 1 952 kostelů a 580 mešit a nejméně 50 kostelů a deset mešit je ve výstavbě nebo rekonstrukci. Průměrně tedy připadá jeden kostel nebo mešita na 831 obyvatel, na rozdíl od evropského průměru, kde je to jedna stavba na 10 000 až 12 000 obyvatel.
Archeologické nálezy ukazují, že Ohrid a jeho okolí je jedním z nejstarších lidských osídlení v Evropě. Město Ohrid je poprvé zmiňováno v řeckých dokumentech z roku 353 př.n.l., kdy bylo známo jako Lychnidos - nebo "město světla". Teprve později, v roce 879, bylo přejmenováno na Ohrid. Název pravděpodobně pochází z fráze "vo hridi" - což znamená "na skále". Město, jak ho známe dnes, bylo postaveno mezi 7. a 19. stoletím. Během byzantského období se Ohrid stal významným kulturním, ekonomickým a náboženským (biskupským) centrem, byl sídlem sv. Klimenta a Nauma- následovníků nám známých věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Svatý Kliment zde založil slovanskou literární školu - první slovanskou univerzitu, kde mohlo studovat až 3500 studentů a je považována za nejstarší univerzitu v Evropě.
Jezero Ohrid, kterému se přezdívá "Perla Balkánu" se rozprostírá na horské hranici mezi jihozápadní částí Severní Makedonie a východní Albánie. Patří k nejstarším na světě - odhaduje se na 3-4 milionů let. Díky hloubce, která dosahuje téměř 300 m se může pyšnit prvenstvím- je nejhlubším jezerem Balkánského poloostrova. Navíc od sebe odděluje Makedonii a Albánii, přičemž Albánii patří přibližně 1/3 jeho pobřeží.
2) Šar Planina
Pohoří Šar Planina se nachází na území tří států: Albánie, Kosova a největším územím (cca 56%) pak v Severní Makedonii. Část hor zasahující do Kosova je národním parkem. Někdy se hory také nazývají Carska planina ("Carovy hory"). Ve středověku nazývali Srbové hory Mlečni, což znamená "Mléčná hora", a to z důvodu velké produkce mléka - obrovských stád dobytka, koz a ovcí.
Nejvyšší vrchol pohoří je Titov Vrh (nebo také Titov Vrv, 2 747 m n. m.) je zároveň druhým nejvyšším v Makedonii. Pohoří má celkem 30 vrcholů vyšších než 2500 m a 70 nad 2,000 m. Horské pásmo je 80 km dlouhé a 10–20 km široké. Jeho svahy bývají pokryté sněhem a ledem až do letních měsíců. Na jihozápadě přechází Šar planina v pohoří Korab, stejnojmenná hora (2 764 m n. m.) v tomto pohoří je nejvyšší horou Makedonie.
Na Titov Vrh se nejlépe dostanete z horského městečka Popova Šapka, která leží nedaleko města Tetovo - to je součástí albánského regionu a také je místem, které si zaslouží návštěvu.
3) Národní park Galičica
Rozkládá se mezi Prespanským a Ohridským jezerem, k parku patří také ostrov Golem Grad v Prespanském jezeře. Nejvyšším vrcholem parku je hora Magaro (2255 m.n.m.). Z hřebenů, které se táhnou dál podél Prespanského jezera jižním směrem až za makedonské hranice do Albánie, se člověku naskytnou krásné výhledy jak na Prespanské, tak i na Ohridské jezero. Pohoří je tvořeno z velké části propustným vápencem a protože mají obě jezera o 150 výškových metrů rozdílnou polohu, voda protéká vápencovými dutinami jako podzemní řeka z Prespanského jezera (850 m.n.m.) do Ohridského (695 m.n.m.), kde vyvěrá u kláštera Sv. Naum jako řeka Crni Drin.
Najdeme zde rozmanité endemické druhy rostlin a zvířat, jeho symbolem je balkánská forma rys ostrovida (Lynx lynx martinoi). Populace této kriticky ohrožené kočkovité šelmy se v zemi odhaduje na 30-35 jedinců.
4) Národní park Pelister
Národní park Pelister se nachází v pohoří
Baba mezi Prespanským jezerem a Bitolou (u albánsko-řeckých hranic).
Pelister je nejstarším národním parkem v Severní Makedonii – byl založen
roku 1948 a po Mavrovu druhým největším (jeho rozloha činí 171,5 km2).
Je to jedna z nejvýznamnějších turistických oblastí v zemi, lidé sem jezdí
v létě kvůli horské turistice, v zimě kvůli lyžování. Nadmořská výška
parku se pohybuje mezi 927 a 2601 m.n.m, nejvyšší horou je Pelister (=2601
m.n.m.). Z nejvyšších vrcholů pohoří je vidět údolí Pelagonia, jezero
Prespa, hory Nidže, Galičica, Jakupica a město Bitola. Pelister je také známý pro dvě horská jezera,
která se nazývají Pelisterovy oči.
5) Národní park Mavrovo
Národní park Mavrovo je největší ze čtyř národních parků Severní Makedonie. Reliéf parku zahrnuje tři alpské horské systémy: pohoří Šar, Korab a Bistra. Mezi těmito horskými systémy se rozprostírá soutěska Radika na více než 25 km.
Území parku obsahuje další zajímavé přírodní úkazy — nejvyšší vodopád na Balkáně (s vertikálním spádem cca 120 m), vysokohorská rašeliniště v pohoří Šar jako pozůstatek doby ledové a vzácný krasový reliéf (včetně krásných jeskyní) v pohoří Bistra.
6) Kaňon a jezero Matka
Matka, která pokrývá zhruba 5 000 hektarů, je jednou z nejoblíbenějších přírodních destinací v Severní Makedoni. Jezero Matka v kaňonu Matka je nejstarším umělým jezerem v zemi. Bylo napuštěno po vybudování přehradní hráze na řece Treška v roce 1938. V makedonštině má však název trochu jiný význam než v češtině, Matka v překladu znamená "lůno". Kaňon se nachází zhruba 20 km od hlavního města Skopje.
V kaňonu Matka se nachází 10 jeskyní. Délka nejkratší jeskyně
je 20 metrů, nejdelší je 176 m. Kaňon také má dvě vertikální jámy, oba sahající
do hloubky zhruba 35 m.
Kaňon je jednou z nejdůležitějších oblastí Makedonie pro horolezectví. Lezecká sezóna začíná kolem Velikonoc a končí v listopadu. Jízda na kajaku na řece Treska je oblíbenou aktivitou, stejně jako rybaření a plavání.
7) Tetovo
Tetovo leží na úpatí pohoří Šar, poblíž hranic s Kosovem, asi km západně od hlavního města Skopje. Městem protéká řeka Pena, která město rozděluje na dvě poloviny. Na základě archeologických nálezů v oblasti město vzniklo asi před tisíci lety. Některé archeologické nálezy však svědčí o mnohem starším osídlení oblasti – byl zde nalezen mykénský meč a bronzová sošku ze 6. století př.n.l. Historicky významným mezníkem pro Tetovo je hlavně období 15. století, kde se dostalo pod osmanskou nadvládu asi na 500 let. Během tohoto období většina obyvatel konvertovala k islámu a bylo postaveno mnoho staveb v osmanském stylu, jako je Šarena Džamija a Arabati Baba Teḱe – dvě dodnes nejvýznamnější dominanty Makedonie v jejím osmanském období. Město bylo v minulosti rozděleno na dvě části, Horní a Dolní bazar. V horní části žili převážně muslimové a ve spodní části křesťané.
Další památkou města je pevnost Baltepes, která se nachází na vrcholu kopce Baltepes nad Tetovem, byla postavena v roce 1820 a zajímavostí je systém tunelů, který vede ze všech hlavních osmanských domů ve městě až do pevnosti.
Tetovo se stalo neoficiálním hlavním městem a centrem převážně etnicky albánského regionu, který se táhne obloukem od Tetova po Strugu. Více než jednu třetinu města obývají etničtí Makedonci. Tetovo mělo historicky velkou tureckou populaci, která v roce 1961 tvořila téměř jednu čtvrtinu (nyní je to 4 % ).
Kulinářskou zajímavostí je fakt, že Tetovo je údajně místem vzniku jídla Tavče Gravče, které je nyní považováno za národní jídlo. Během socialistické Jugoslávie byl pokrm známý po celé zemi jako Tetovski Gravče.
8) Klástěr Sveti Naum
Klášter Sveti Naum leží na břehu Ohridského jezera na hranici s Albánií, byl založen svatým Naumem - žákem Cyrila a Metoděje na konci 9. století (roku 885), který je zde i pohřben. Po většinu doby své existence byl významným kulturním centrem a poutním místem. Dnes klášter slouží jako luxusní hotel na hranicích s Albánií (za klášterem je hraniční přechod) a přístupný je pouze kostel sv. Nauma se dřevěným ikonostasem z 16. století a kaplí s náhrobkem sv. Nauma. Původní kostel sv.Archandělů, který nechal sv. Naum zhotovit a který byl prakticky identický s kostelem svatého Klimenta a svatého Pantelejmona v Ohridu, byl totiž za osmanské nadvlády zničen a v 16. století byl na jeho místě vystavěn kostel nový. Z náhrobku se ozývá nepravidelné bušení a místní průvodci tvrdí, že to je bijící srdce sv. Nauma – když k náhrobku přiložíte ucho, můžete údajně jeho stále bijící srdce slyšet.
9) Skopje
Hlavní město Severní Makedonie má více než půl milionu obyvatel, což je přibližně čtvrtina obyvatel země. Leží na řece Vardar, která ho dělí na severní, převážně muslimskou, část a jižní, převážně křesťanskou (pravoslavnou), část. Většina vládních budov, velkých obchodních center, hotelů i hlavní železniční nádraží leží v jižní části. Pro turistu je ale nejzajímavější část severní, v níž se nachází stará turecká čtvrť Čaršija a zbytky pevnosti Kale. Na jih od města se tyčí hora Vodno vysoká 1 066 metrů, kde se nachází monumentální kříž Milénia. Nabízí panoramatické výhledy na město a je oblíbeným místem pro turistiku a pikniky. Pokud si chcete užít noční život s balkánskou atmosférou, Skopje Vás určitě nadchne i v tomto směru. :-)
10) Bitola + Heraclea
Bitola je 2. největší město Severní Makedonie se nachází v jižní části údolí Pelagonia. Město je administrativním, kulturním, průmyslovým, obchodním a vzdělávacím centrem. Řeka Dragor město pomyslně rozděluje na Tureckou část a novější část města z 18.století. Bitola je jedním z nejstarších měst v Severní Makedonii. Bylo založeno jako Heraclea Lyncestis v polovině 4. století př. n. l. Filipem II Makedonským.
V raném byzantském období byla Heraclea důležitým biskupským centrem. Malá
a Velká bazilika, biskupská rezidence a Pohřební bazilika poblíž nekropole jsou
některé z pozůstatků této doby. Velká bazilika je pokryta květinovými a
figurálními mozaikami, které jsou považovány za nejlépe dochované raně
křesťanské mozaiky v Evropě.
Od roku 1382 do roku 1912 byl Manastır (dřívější název) součástí Osmanské říše, která ovlivnila další vývoj města. Po několik staletí žili v tomto městě většinou Turci, zatímco vesnice byly osídleny převážně Slovany. Město v této době mělo údajně 70 mešit, bazar (tržiště) s železnými branami a 900 obchodů. Po rakousko-osmanských válkách byl rozvoj obchodu a celkový rozkvět města utlumen. Ale na konci 19. století se opět stalo druhým největším městem v širší oblasti jižního Balkánu. Město bylo posledním hlavním městem osmanské říše v letech 1836 až 1867 a dále je také známé jako "město konzulů" - v letech 1878–1913 sídlilo 12 diplomatických konzulů.