Horská knihovna: pro bezpečnější pohyb v horách
10. března 2026
TURISTIKA
Nejkrásnější túry v turecké Kappadokii
Když se řekne Turecko, většině lidí se vybaví buď pobřeží a oblíbená turecká riviéra kolem Side, nebo majestátní a stále oblíbenější Ararat. Jenže co se skrývá mezi nimi? Rozsáhlá horská krajina s vrcholy přesahujícími tři tisíce metrů nabízí prostor pro celodenní túry v naprostém klidu – často i bez jediného setkání s dalšími lidmi. Najdete tu nádherná horská jezera, fascinující tufové útvary i starobylá podzemní města rozesetá mezi trojicí sopek Hasan Dağı, Mount Erciyes a Melendiz Dağı. A co je nejlepší? Na dvě z nich můžete v létě vystoupit a v zimních měsících si na jejich svazích dokonce zalyžovat. Pokud přemýšlíte, co v této oblasti zažít, připravila jsem výběr 5ti nejkrásnějších túr, které ideálně vyplní pětidenní pobyt v Kappadokii. Společně s návštěvou Istanbulu tak vytvoří perfektní plán na aktivní a zároveň pohodovou týdenní dovolenou.
1. Gomeda Valley (údolí Gomeda)
Za ty roky, co sem jezdím jsem toto údolí poprvé navštívila až letos. Zvolili jsme ho jako alternativu k túře, kterou nebylo možné realizovat kvůli počasí a vyplatilo se! Trasa nedaleko městečka Mustafapaşa (dříve známé pod řeckým názvem Sinasos) vede sice z bodu A do bodu B - není okružní, ale zároveň není problém si tu domluvit taxikáře, který vás za pár tureckých lir zaveze zpět do výchozího místa. Hned na začátku je k vidění skalní kostel Alakara s podzemními chodbami, najdete tu i infotabuli se zajímavostmi a parametry celé trasy. Dále v údolí se nachází kostel sv. Basila (Aziz Basil Şapeli), který ukrývá vzácné fresky a charakteristické motivy křížů, dokazující duchovní význam tohoto odlehlého kaňonu, kterému se přezdívá také "Malá Ihlara". Turistické značení je tu zatím poměrně nové — objevilo se teprve před několika lety. Možná tím krajina přišla o kousek své původní divokosti, na druhou stranu značení výrazně usnadňuje orientaci v terénu. Ne všechny stezky navíc najdete v aplikacích Mapy.com nebo Outdooractive, jako základní zdroj pro plánování výletů ale poslouží velmi dobře i tady.
2. Red Valley & Rose Valley (Červené a Růžové údolí)
Nejoblíbenější dvojice údolí v srdci národního parku Göreme. Nemusí to však nutně znamenat hodně lidí, stačí vyjít před 8 ráno a moc turistů tu opravdu nepotkáte (chodím si sem zaběhat, než mi začne program se skupinou, takže tato informace je ověřená z první ruky ;-)). Krajina je tu charakteristická sopečnými tufy, které mají díky obsahu minerálů jedinečné odstíny růžové, červené a oranžové, které se během dne neustále proměňují a při západu slunce doslova září. Tato hornina navíc vlivem deště, sněhu a větru poměrně rychle eroduje a vzniká tak množství skalních kuželů a útvarů. Na rozdíl od otevřenějších částí Kappadokie působí tato údolí jako kamenný labyrint. Úzké stezky vedou mezi pohádkovými komíny, skalními tunely, vinicemi a ovocnými sady, které místní obyvatelé využívají po staletí. Túru si můžete ozvláštnit také výstupem na stolovou horu Ak Dağ (1 324 m), kterou poznáte snadno - na jejím vrcholu se totiž tyčí výrazná turecká vlajka. Doporučuji začít z vesnice Çavuşin a tam pak také skončit, ale lze jít i přímo z Göreme.
3. Pigeon Valley & Zemi Valley (Holubí údolí a údolí Zemi)
Holubí údolí, známé jako Pigeon Valley, patří k nejznámějším pěším trasám v oblasti Kappadokie a spojuje město Göreme s dominantou regionu – Uçhisarem. Na tuto túru se obvykle vyráží opět pěšky přímo z Göreme, které je ideální základnou pro pobyt v Kappadokii díky své poloze i turistické infrastruktuře. Údolí je pojmenováno podle obrovského množství holubníků vytesaných vysoko ve skalách a podle holubů, kteří zde byli v minulosti velmi ceněni. Jejich trus – guano – se používal jako vysoce kvalitní hnojivo pro vinice a zároveň i jako příměs do barev, kterými se malovaly interiéry místních skalních kostelíků. Holubníky tu nejsou jen jednoduché otvory, ale často i propracované fasády s malovanými detaily, které měly lákat ptáky a chránit jejich hnízda. Celé údolí tak působí jako kombinace přírodní galerie a historické zemědělské krajiny. Trasa postupně klesá a otevírá výhledy na skalní město Uçhisar. Túra končí u hradu Uçhisar Castle, který je dominantou celé oblasti – jde o monumentální skalní monolit, který byl v průběhu staletí vyhlouben a využit jako pevnost i obydlí. Návrat zpět do Göreme si lze zpestřit okruhem přes Zemi Valley, čímž vznikne krásný přibližně 14 km okruh.
4. Love Valley & White Valley (údolí Lásky a Bílé údolí)
Myslím, že neni nutné nijak zdlouhavě vysvětlovat, podle čeho dostalo toho údolí svůj název, stačí trocha představivosti. 😇 Oproti jiným částem regionu jsou zdejší skalní věže nejen výrazně tvarově unikátní, ale také mnohem vyšší a dominantnější. Bílé údolí navazuje na trase a je pojmenováno podle tufu bílé barvy. Na Love Valley navazuje White Valley, které je pojmenováno podle světle bílé barvy tufu. Tato hornina je pro Kappadokii typická – lidé si ji často pletou s pískovcem, ve skutečnosti však vznikla postupným zhutňováním sopečného popela, který před miliony let vyvrhovaly okolní stratovulkány, zejména Erciyes Dağı, Hasan Dağı a další vulkanické systémy regionu.
5. Ihlara Valley (údolí Ihlara)
Hluboký a zelený kaňon Ihlara ležící nedaleko vulkánu Hasan Dağı. Na první pohled působí úplně jinak než předchozí údolí – a to hned ze dvou důvodů. Prvním je řeka Melendiz, která kaňon vyhloubila a dodnes jím protéká. Stezka vede převážně podél vody, v příjemném stínu vysokých skalních stěn, což vytváří téměř oázu uprostřed suché anatolské krajiny. Druhým rozdílem je geologie. Na rozdíl od známých oblastí Kappadokie s typickými tufovými formacemi zde převažuje pevnější a stabilnější vulkanická hornina – ignimbrit, díky kterému se zde dochovaly skalní kostely ve výrazně lepším stavu než jinde v regionu. Fresky v těchto svatyních, často ukryté přímo ve stěnách kaňonu, patří k nejcennějším dokladům raně křesťanského osídlení oblasti. Trasa z vesnice Ihlara do Belisirmy díky přítomnosti řeky i vegetace působí osvěžujícím dojmem, což je v kontrastu s jinými suššími částmi Kappadokie. Zhruba v polovině trasy se nachází malé občerstvení, kde si lze odpočinout u vody, stejně jako v některé z restaurací u břehu řeku na konci placené části stezky - trasa je zpoplatněná (15 € v roce 2026), ale díky kombinaci přírody, historie a klidné atmosféry patří k nejkrásnějším místům regionu a stojí za to. Zpět do výchozího bodu se můžete dostat taxíkem nebo jít pěšky stejnou cestou zpět do Ihlary.
Kam dál v Anatolii?
Tipy na další místa:
- podzemní města Kaymakli a Derinkuyu, Özkonak, a další,
- z údolí bych doporučila ještě menší Soğanlı Valley, odkud si můžete odvézt třeba i typický místní suvenýr, který ručně vyrábí místní ženy- tzv. panenku ze Soğanlı.
- pokud zatoužíte po hornatější krajině, přejeďte do pohoří Anti-Taurus, kterému se přezdívá "turecké Alpy" - mrkněte do mapy třeba na túru k vodopádům Kapuzbaşı Waterfalls, údolí Emli nebo zde můžete udělat i vícedenní přechod Trans-Aladağlar Traverse (Çukurbağ → Yedigöller → Hacer Valley → Kapuzbaşı) přes třítisícová horská sedla!
