
4 dny v Solné komoře & ferratové tipy pro vás!
17. června 2026
Slovinsko
CO OCHUTNAT VE SLOVINSKU
Slovinské "gastro" je stejně rozmanité jako samotná země. Na jednom talíři se tu potkávají vlivy Alp, Jadranu i Balkánu – není proto překvapením, že slovinská kuchyně v sobě nese stopy okolních zemí. Z Itálie si vypůjčila oblibu pizzy, těstovin, rizota nebo pršutu, z Rakouska zase třeba smažený řízek zvaný Dunajski zrezek, klobásy nebo štrúdl. Maďarský vliv pak poznáte například v guláši, paprikáši nebo oblíbených palačinkách. Přestože se Slovinci rádi inspirují u svých sousedů, mají i řadu vlastních tradičních pokrmů, které stojí za ochutnání. Slovinská kuchyně je totiž především kuchyní poctivou, založenou na lokálních surovinách a jednoduchých receptech, které se po generace předávají v rodinách.
Základem mnoha jídel je tradiční bílý chléb kruh, který možná znáte i z Chorvatska. Velmi oblíbenou přílohou je také polenta – kukuřičná kaše, která se ve Slovinsku často podává místo chleba nebo brambor. Slovinci si potrpí i na polévky, především na klasický kuřecí či hovězí vývar juha, který nechybí snad na žádném tradičním jídelním stole.
Stejně jako v dalších zemích bývalé Jugoslávie hraje v místní kuchyni důležitou roli maso. Nejčastěji narazíte na vepřové (svinjina), telecí (teletina) a hovězí (govedina). V horských oblastech a během podzimní sezóny je oblíbená také zvěřina. Slovinci se nebojí ani méně tradičních specialit – například koňského masa. V minulosti se zde dokonce legálně prodávalo i maso medvědí, které dnes už na běžných jídelních lístcích nenajdete.
Přestože má Slovinsko jen krátký úsek pobřeží u Jaderského moře, ryby a mořské plody jsou běžnou součástí místní kuchyně. Za ochutnání rozhodně stojí také sočský pstruh – ryba z průzračných vod řeky Soči, která patří mezi zdejší gastronomické speciality.
Stejně jako Češi mají i Slovinci silnou houbařskou tradici. Houby se často objevují v domácí kuchyni, například ve výborném houbovém rizotu – gobova rižota. A milovníci sýrů si ve Slovinsku přijdou na své. Mezi nejznámější patří jemně nasládlý tolminc, tvrdý ovčí bovški sir z oblasti Bovce nebo výrazný mohant, poloměkký sýr s typickou vůní a pikantní chutí.
Hlavní jídla
Štruklji – jedna z must-try jídel ve Slovinsku! Rolky z tenkého těsta plněné nejrůznějšími náplněmi. Připravují se z různých druhů těsta, které se naplní, zaroluje a následně uvaří nebo upeče. Setkáte se se sladkou i slanou variantou – nejčastějšími náplněmi je tvaroh (skuta), ořechy, jablka, bylinky (např. estragon). Jsou úzce příbuzné s tradičním chorvatským pokrmem Zagorski štrukli. První zmínka o přípravě štruklí pochází z roku 1589, kdy kuchař na zámku ve Štýrském Hradci zapsal recept na vařené štruklje s estragonovou náplní. V 17. století se staly svátečním pokrmem městské střední třídy a o dvě století později se rozšířily i do venkovských domácností.Doporučuji si je dát na horské chatě Erjačeva koča, kde vám udělají mix pěti druhů nebo pohankovou variantu s karamelizovanými jablky v Planinském domu Savica. Na jídelních lístcích je najdete v hlavních chodech, sladkou variantu mezi dezerty a často i v sekci příloh.
Žlikrofi – obdoba italských raviol. Těstovinové taštičky, které obsahují brambory, cibuli, bylinky, mleté maso nebo slaninu. Často se podávají s masovou nebo houbovou omáčkou, ale také samostatně se sádlem a škvarečky nebo s máslem.
Ajdovi žganci – pohanková kaše – zní to jako nevábně vypadající snídaně, ale chuť vás možná překvapí). Je to jednoduché jídlo podobné italské kukuřičné polentě a Slovinci ho rádi pojídají s kefírem, medem či jogurtem, ale také se škvarky, klobásou a zelím nebo ke zvěřině.
Jota – polévka podobná naší zelňačkcce oblíbená i v Chorvatsku a na slovinském pobřeží. Hlavními ingrediencemi jsou fazole a kyselé zelí, dále brambory, slanina, žebírka nebo klobása a česnek.




Kranjská klobása – tato uzená specialita se stala symbolem slovinské kuchyně, ale její cesta k oficiálnímu uznání nebyla vůbec jednoduchá. O právo používat její název se totiž vedl dlouholetý spor mezi Slovinskem a Chorvatskem. Chuťově je výborná a často si ji můžete objednat jen tak teplou s chlebem s hořčicí nebo si dejte polévku: „Jota s kranjsko klobaso“ obdoba naší zelňačky, velmi hustá a sytá – regulérní hlavní chod. Klobása je chráněným produktem s certifikovaným receptem výroby a předepisuje použití mas nejvyšší kvality. Musí obsahovat minimálně 68 % vepřového masa, dále je v ní cca 12 % hovězího masa, maximálně 20 % slaniny, česnek a černý pepř.
"Mix grill" aneb dobroty z grilu - nejčastěji pljeskavica a čevapi (čevapčiči) – typické balkánské jídlo oblíbené především v zemích bývalé Jugoslávie. Jde o plátek (pljeskavica) nebo válečky (čevapi) z grilovaného mletého masa, k nimž se podává nakrájená cibule, často i ajvar a kajmak jako příloha pečené brambory nebo tradiční placka - foccacia / pita chléb. Tradiční způsob přípravy je na grilu nad dřevěným uhlím.
Ričet – je jedním z nejstarších slovinských pokrmů, jehož základem jsou vařené ječmenné kroupy. V některých oblastech jsou do něj přidávány fazole a bývá chutnější, pokud se při vaření přidá dušená klobása, uzená žebra nebo vepřové maso. Chuťově připomíná už zmiňovanou jotu.
Dezerty
Slovinci si na sladkém opravdu potrpí a jejich dezerty jsou stejně pestré jako krajina celé země. Ochutnat můžete slavnou kremnou rezinu (kremšnitu) z Bledu, vláčnou ořechovou poticu, tradiční štruklji, grmadu, vrstvenou prekmurskou gibanicu nebo medové dobroty, které připomínají dlouhou včelařskou tradici země.
Kremna rezina

Grmada

Prekmurska gibanica

Co se pije ve Slovinsku?
Den většiny Slovinců začíná stejně jako u nás šálkem kávy. Nejčastěji si objednáte espresso (kava), prodlouženou kávu (podaljšana kava) nebo cappuccino. Bohužel (alespoň z mé zkušenosti) tu káva není tak dobrá (ani levná) jako v sousední Itálii. Zejména v horských oblastech a během chladnějších měsíců dávají lidé přednost bylinkovým čajům, které se připravují z rostlin rostoucích na alpských loukách. Velmi oblíbený je čaj z horských bylin - tzv. planinski čaj. V horských chatách vám často nabídnou domácí směsi z bylin nasbíraných v okolních horách, oslazené lžičkou místního medu. Po túře takový čaj zahřeje víc než cokoliv. Pokud si chcete dát něco ostřejšího, Slovinsko vás ani v tomto nezklame. Přestože jde o malou zemi, patří mezi nejstarší vinařské oblasti Evropy a místní jsou na svá vína právem hrdí. Najdete tu i kvalitní ovocné pálenky "žganje", samozřejmě platí stejně jako všude jinde, že nejlepší jsou domácí.
Pivo a radlery

Víno

Borovničevec a pálenky





